Orlické hory III – Zemská brána, Pašerácká lávka
Sníh opadl a jaro se blíží, tedy spíš se jen jaro blíží, ono tady u nás letos sněhu moc nebylo. A tak jak jsem slíbil v posledním cestování Orlické hory II – Šerlich, Masarykova chata, Bukačka, vydáme se na další pokračování.
Dnes budeme cestovat po Orlickách horách z poslední zastávky na Šerlichu, podél hranic s Polskem a to na další zajímavé místo, na Zemskou bránu.
Přemístění z naší poslední cesty na Šerlichu je jednoduché, pokračujeme podél hranic s Polskem, přes Orlické Záhoří a Bartošovice směrem na České Petrovice. Cestou stoprocentně na Zemskou bránu narazíme. Na místo určení se dostaneme i jinak, například podle přiložené mapy po kliknutí na ikonku Zemská brána na konci článku. S parkováním na místě to je horší, přímo tam se nachází jen malé parkoviště pro pár aut, my jsme to vyřešili tak jako mnoho dalších, zaparkováním podél silnice, jde najít vhodné místo, kde auto nepřekáží.
Zemská brána je přírodní rezervace vyhlášená v roce 1987 (88,2 ha) a jedná se o skalnaté údolí řeky Divoké Orlice. Zemskou bránu připomíná v tomto místě i most přes Divokou Orlici, který vystavěli v roce 1901-1903 čeští a italští kameníci a pod kterým řeka Orlice vstupuje z Polského území do Čech, most prošel v roce 2004 kompletní rekonstrukcí. Celé údolí včetně mostu tak připomíná vstupní bránu řeky Orlice na naše území
No a my sestoupíme z mostu přímo k řece a vydáme se na naučnou stezku Zemská brána, která nás provede po břehu Divoké Orlice. Nejprve zdoláme skalní výchoz a po levém břehu se vydáme směrem k Pašerácké lávce.
Pašerácká lávka sloužila nejprve pro potřeby dřevorubců a formanů pro svoz dřeva. Později, především v nočních hodinách, začala sloužit k pašování zboží, které vyvrcholilo po první světové válce. Dnešní podoba Pašerácké lávky pochází z roku 2002, kdy byla obnovena po povodni, která se zde prohnala v roce 1999.
Přes Pašeráckou lávku přejdeme na pravý břech Divoké Orlice a pokračujeme dále, kolem linie opevnění z let 1936-38, až k Ledříčkově skále. Skála o výšce 60 metrů, s malou jeskyňkou ve 20 metrech, poskytovala podle tradice úkryt legendárnímu zbojníkovy Orlických hor, který se jmenoval Ledříček. Ledříček je historicky doložená postava, žijící v 1. pol. 19. století. Bohatým bral, chudým dával, byl mistrem převleků a vynikal neobyčejnou odvahou. Několikrát byl chycen, vždy se mu však podařilo uprchnout. Ve své jeskyni žil za stálého pronásledování téměř 20 let. Nakonec však přece jen neunikl. Když se snažil s vojáky v patách rychle ukrýt ve své skrýši, přetrhl se ním provaz, Ledříček se zřítil z výšky asi 10 metrů a zabil se.
Celá naučná stezka je dlouhá zhruba 3 kilometry a zavede nás až do Klášterce nad Orlicí, kde končí. Cestou se můžeme zastavit u 22 informačních tabulí, které nás informují o zajímavostech v okolí. My jsme si na konci stezky, na malé oblazkové pláži u Orlice odpočali a vydali se tou samou cestou zpět. Cesta je pohodlná, celou dobu jdete po zpevněných cestách. Jedinou vyjímkou je hned první místo, kde musíte zdolat malé skalnaté převýšení, ale i to se dá zvládnout, popřípadě až k Pašerácké lávce jít po druhém (pravém) břehu.
Přímo na místě bohužel není žádné občerstvení, takže jídlo a pití sebou. Popřípadě, tak jako my, se můžete cestou zastavit na jídlo v Bartošovicích v hotelu Zemská brána.
















